Poems

NA ŽIDOVSKÉM HŘBITOVĚ

Na stromech mech
shody a neshody na schodech
hřbitovních

Je to pech ve mne,
anebo je to v nich?
Jednou budeš země
čistá jako sníh

Beze mne i bez Ní
líbezné bezpráví
hřbitovy bez trávy
kde vítr ztich

Břečťan objímá kámen, stromy
i těla zemřelých
Stromy však hubí jako domy,
jak kupce svatých knih

Stromy, Slunce, kaple, pomník
a naivní déšť
Ty rovy, co teď šlapeš po nich,
za nimi jdeš?

Okap plive poslední hořké
rozmoklé chuchvalce sněhu.
Bylo tomu na jaře,
co jsem byl na židovském
hřbitovu splácet něhu

NA ŽELIVCE

Skály síly
břehy něhy
Lesní víly
deštník sněhobílý

Víly lesní
v jeslích jíní
Vlny běsní
nesni chvíli
Plny třešní planých
pro jelce stlaných

Krmelce v zákoutí
u srdce zarmoutí
půlprázdno

Propast.

Dno.

Vůně vody
vody vůně
Hory tůně
ódy luně

Břízy tančí
klopí noty
Stopy kančí
do němoty

Bílý je sníh
na nebi

já nebyl

NA PERÓNĚ

Dnes večer znovu seděl jsem na peróně
slečna Noc sypala árie z trychtýře hvězd
Chtěl jsem zabít to ticho které vězí v domě
zvědavost nechala mne jak rytíře vézt

Spatřiv dvě hanbaté kolejnice u cesty
tvářily se jakoby už znaly co je věčnost
Jenže já toužil podzimu a více jeho neřesti
a tak mi daly slepou víru v nekonečno

Miluji to nádražíčko v kolejišti času
teď loučím se s ním trpkým něžným hněvem
A milovat jej budu i když půjdu jinou trasu
tak jak básníci umírají tichým zpěvem

-Víru
jsem mu dal
-věříce
a potom už jen
také umíral
-běžíce

potmě za Sluncem.

MRAZEM JDEŠ A DÝMKA TĚ HŘEJE

Jít anebo stát
básnit nebo lhát
cítit nebo krást
milovat teplo,
zanedbávat mráz?

Tiše doutná uhlík žhavý
dýmkou jak má naděje
se taví

Sladce pálí ledový sníh
jak srdce stisk do dlaní
Tvých

Ty tvý smutky já moc dobře znám
Však taky si nalejvám

Lesknou se
v záři
obrysy tváří ve víně
Samotáři a lháři
děsí mě

Teď sám však s mastnou hubou piji
a už nevím zda

toužím,


neb zdá se mi že žiji?

MĚL JSEM BÍLÉ

Na mé bleděmodré šachovnici
měl jsem bílé a hrál nerozhodnou partii

s časem

jenž je prostý jako život

Až najednou ke konci hry
v patové situaci

spadl mi praporek

a já prohrál

na čas