S LADIČKOU

Elektronická ladička

Tato ladička nám asi jako jediná nabízí možnost kytaru naladit, ať už je náš sluch jakkoli vyvinutý. Další výhodou je možnost ladění i za přítomnosti většího hluku. To vše ale za předpokladu, že máme nabitou baterii a umíme s ladičkou zacházet. Jsme tedy velmi závislí na baterii, a vůbec na dalším předmětu navíc, který s sebou musíme nosit. Pokud ladičku zapomeneme doma nebo nám zrovna přestane fungovat, tak kytaru pravděpodobně nenaladíme.

Tyto ladičky mívají zabudované ještě další funkce, jako např. metronom, ladění do různých frekvencí či ladění jiných nástrojů (baskytara).

1. Zvažte, zda baterie již nepotřebuje vyměnit.
2. Zkontrolujte, zda máte zapnuté ladění pro kytaru.
3. Ověřte frekvenci, na kterou chcete ladit. Standardní ladění je na 440Hz. Pokud se rozhodnete pro jinou frekvenci, vezměte v potaz, že váš nástroj nemusí v této frekvenci dobře rezonovat. Drtivá většina kytar je konstruována právě na 440Hz. Navíc pokud budete hrát společně s jinými nástroji, dá se předpokládat, že budou naladěné na 440Hz, zvláště ty, které mají pevné ladění (piano, dechové nástroje,..). Frekvenci ladění většina ladiček ukazuje na displeji přímo při ladění (viz obr. níže).
4. Položte ladičku co nejblíže k rezonančnímu otvoru. (Platí jen pokud nemáte typ ladičky, který se upevňuje na hlavu kytary.)
5. Ujistěte se, že struna, kterou napínate je opravdu ta, kterou chcete ladit (někdy máte pocit, že napínáte např. strunu D, ale přitom otáčíte G).
6. Myslete na to, že pokud budete ladit strunu H, ladička bude ukazovat písmeno B, což znamená totéž, akorát že v americkém ladění. V našem značení písmeno B označuje o 1/2 tónu sníženou notu H.

Nejsem příliš velký příznivec elektronických ladiček, protože při jejich používání si málo trénujeme sluch. Když ladíme strunu podle tónu, který posloucháme, trénujeme hudební paměť a jsme pak blíže k tomu, abychom naladili sami, bez jakékoli pomůcky. Což je ideální situace.

Foukací ladička

funguje na principu malé "harmoniky", jejíž každá píšťala představuje tón jedné struny. Nevýhodou může být potřeba sluchu a při špatném zacházení možnost přefouknutí jazýčků.

Kovová ladička

Má velkou výhodu díky své přesnosti, jednoduchosti, odolnosti i velikosti. Ladičku držíme za nožičku, rozechvějeme uhozením o nějaký předmět, poté položíme konec nožičky na přední desku kytary a měl by nám znít tón A o frekvenci 440Hz, což je na kytaře struna e1 zmáčknutá na 5. poli. Pak už postupujeme podle pravidel ladění podle jedné nalazené struny.